Dějiny TJ Sokol Fryčovice   

22. září je datem založení TJ Sokol Fryčovice. A to už jsou téměř tři generace, pamětníci už nežijí. Činnost jednoty se významně zapsala do historie obce. Při jejím zpracování byly informace čerpány ze všech dostupných materiálů, převážně ze sokolské kroniky (do roku 1947), z knih zápisů a z poznámek dlouholetých činovníků.

Na důvěrné schůzce z podnětu brušperských sokolů Richarda Janáčka a Josefa Dvorského (tehdejší učitel ve Fryčovicích) 8. září 1912 se připravovalo založení odboru tělovýchovné jednoty Sokol Fryčovice. První schůze se konala 22. září 1912 v hostinci U Kubíků (bývalý hostinec Tvardek) a tehdejší odbor měl 33 členů. Zakládajícími členy byli Josef Dvorský, František Bujnošek, Vojtěch Halfar, Karel Popek a 29 dalších. Prvním starostou byl zvolen Karel Popek a jednatelem Josef Dvorský.

V začátcích se vyskytovala celá řada potíží a problémů. Bylo nutno zajistit místnost pro schůzovou  a tělovýchovnou činnost, nebylo tělocvičného nářadí, byly rovněž potíže organizační. To vše se překonávalo velikým nadšením a obětavostí členů. Činnost odboru jednoty v počátcích byla vyplněna pořádáním besed, přednášek a hraním divadelních aktovek. Teprve 2. února 1913 nastoupili muži k prvnímu cvičení, které sestávalo z pořadových a prostných, a to v sále U Kubíků. Dne 21. dubna 1913 došlo ke zrušení odboru a tělocvičná jednota Sokol ve Fryčovicích se stala samostatnou. Téhož roku bylo zakoupeno první tělocvičné nářadí – hrazda, bradla a dvě žíněnky. Dne 15. června se konalo první veřejné cvičení za účasti tělovýchovných jednot z Brušperka a ze Staříče na louce u Heřmana Kubaly. V tomto roce se jedenáct členů zúčastnilo krajského sletu v Ostravě a  všichni cvičili prostná. To vše byly události, o kterých se kronika nadšeně rozepisuje, ale pro dnešní generaci je to těžko pochopitelné.

V letech první světové války po roce 1914 byl život tělovýchovné jednoty ochromen. Dvacet pět jejich členů bylo povoláno na frontu a tři z nich ve válce padli. Teprve ve druhé polovině roku 1918, kdy se řada členů začala vracet domů, nastalo oživení činnosti. Dne 12. ledna 1919 se konala první mírová valná hromada za účasti 23 členů. V dubnu 1919 byla u staré školy zasazena lípa svobody (u pomníku obětem první světové války), která zde roste dosud. Rok 1919 byl významný i tím, že 25. května byl založen ženský odbor TJ.

V únoru 1922 pořádala jednota první sokolský ples, v  témže roce začínají cvičit žáci a žačky. Až do roku 1926 byl její život naplněn normálním sokolským ruchem. Navíc začal Sokol vyvíjet činnost divadelní a osvětovou. V roce 1926 čítala TJ Sokol 47 mužů, 10 žen, 10 dorostenců, 5 dorostenek, 20 žáků a 30 žaček. V září 1926 se přestěhovala do sálu U Mičaníků, lépe vyhovoval rozvíjející se činnosti jednoty. Na podzim 1929 (6. října a 9. listopadu) se jednota rozloučila se dvěma obětavými členy, Františkem Ulčákem a Eduardem Konečným, kteří odjížděli do Argentiny hledat práci a novou vlast.

  

Léta hospodářské krize 1931– 934 připravila mnoha členům nejednou trpkou chvíli. Snad by bylo možné citovat slova kronikáře jednoty z této doby u příležitosti otevření sokolovny v Trnávce: Maně mi připadá na útulnou sokolovnu, která byla vystavěna usilovnou, ale dobrovolnou prací občanů, zdali by se také naše jednota mohla pokusit o něco podobného. Ačkoli není naše jednota menší, zůstává vlastní sokolovna jen snem.

Čas běžel neúprosně dál a už zde byl rok 1937 – rok 25letého trvání TJ Sokol. Oslavy proběhly 12. a 13. června a u této příležitosti byl jednotě předán prapor. Veřejné cvičení se konalo na Fojtství  a valná hromada U Mičaníků.

V době první republiky (1918–1939) vyvíjely kromě TJ Sokol činnost i jiné tělovýchovné spolky: Orel, DTJ, JPT a Sportovní klub. Tělovýchovná jednota Orel byla založena v roce 1922 jako složka tehdejší Lidové strany. Tato jednota vyvíjela svoji činnost v prostorách tehdejšího lidového, později katolického domu (dnes kulturní sál obecního domu). Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) byla založena v roce 1920 a cvičila v sále pohostinství U Chamrádů. Sportovní klub organizoval ve Fryčovicích výhradně kopanou a byl založen v roce 1935. Tělovýchovný spolek JPT byl založen v roce 1934 a byl složkou KSČ. Členové této jednoty provozovali svou činnost v sále hostince U Skařupů. V roce 1937 probíhaly přípravy na X. všesokolský slet v Praze (1938), kde měla naše jednota silné zastoupení. Slet byl projevem nadšení a odhodlání bránit naší vlast před hrozícím fašismem. Sletovým dnům předcházela 21. května 1938 částečná mobilizace. Sled událostí od září 1938 byl překotný. Podepsáním mnichovské dohody došlo k odtržení pohraničních oblastí (Sudety) a 15. března 1939 fašistické Německo okupovalo celou naši zemi. Naší obcí již 14. března 1939 po 19 hodině projížděla německá armáda a začíná období druhé světové války.

Za okupace visela temná hradba mraků nad celým národem i nad tělovýchovnou činností. V předtuše nacistického pronásledování funkcionáři jednoty ukrývali doklady o činnosti, avšak tomu nejhoršímu se zabránit nedalo. TJ Sokol živořila až do 13. dubna 1941, kdy byla její činnost stejně jako činnosti jiných jednot definitivně zastavena tehdejšími okupačními úřady. Činnost TJ Sokol přešla do ilegality a začala splácet krutou daň lidských životů. Prvním byl student Arnošt Žáček, zatčený 17. listopadu 1939 v Praze (zemřel v roce 1940 v Oranienburgu). Další obětí se stal Dionýsius Zátopek, který byl vězněn v Ostravě, Vohlau a na Mírově (zemřel v roce 1942). Jako sokolští funkcionáři a rukojmí byli zatčeni starosta jednoty Ing. Adolf Lanča a jednatel jednoty Josef Blažej. Oba zemřeli v roce 1942 v Osvětimi. Poslední obětí byl Bohumil Hlavatý z Ptáčníku, který padl při osvobozovacích bojích v roce 1945.

Po 5. květnu 1945, kdy byla naše obec osvobozena postupující Rudou armádou, došlo k oživení činnosti TJ Sokol. Dne 21. května 1945 obnovila TJ Sokol svou činnost, sešel se její výbor ve složení: Jindřich Brož, Josef Bujnošek, František Dotisk, Josef Gryc, Vlasta Hajná, Karel Hlavatý, Jaroslav a Václav Kublákovi , Josef Lanča, František a Oldřich Laníkovi, Jaroslav Merta, Antonín Pokluda, František, Oldřich a Otakar Schindlerovi a František Štefek. Stav členské základny k tomuto datu byl 124. V tomto období již neobnovila svou činnost jednota JPT a její členové přešli do TJ Sokol. Ostatní jednoty – Orel, DTJ a Sportovní klub fungovali samostatně.   Dne 10. června byl U Mičaníků ustanoven místní Národní tělovýchovný výbor se zástupci Sokola, DTJ, Orla a sportovního klubu. Dne 12. června cvičitelský sbor stanovil rozvrh společného cvičení, které se ve slavnostním duchu uskutečnilo 16. června U Chamrádů za účasti žactva, dorostu a dospělých složek. Místo provizorního hřiště u hlavní silnice u Boráků se začalo budovat nové hřiště za fojtstvím na místě bývalého rybníka a říční strouhy (U Mičaníků č. p. 87). Toto hřiště bylo pak upraveno okolní výsadbou topolů a javorů. Dne 23.7.1945 se konala valná hromada TJ Sokol U Mičaníků, kde byl zvolen nový výbor ve složení: starosta František Štefek, místostarosta Jan Bujnošek, náčelník Vlastimil Ulčák, náčelnice Jiřina Milatová, jednatel  Otakar Schindler, zapisovatel a zdravotník Jaroslav Laník, hospodář František Laník, pokladník Josef Lanča, knihovník Karel Hlavatý, matrikář Miroslav Laník, archivář Oldřich Olbert. Dne 16. 9. 1945 se konal okresní tělovýchovný den, kterého se za TJ Sokol zúčastnilo 68 členů. Dne 28. 9. 1945 se konal Národní sjezd tělovýchovy v Těšíně, jehož se za TJ Sokol účastnilo 20 členů. V sokolských jednotách pak po skončení války probíhalo očistné řízení  od kolaborantů s nacisty. Česká obec sokolská udělila Válečný kříž 1939 in memoriam pěti zahynulým členům: Ing. Adolf Lanča, Josef Blažej, Arnošt Žáček a Dionýsius Zátopek. Dne 1. 11. 1945 byl podán návrh na celostátní sjednocení tělovýchovy (návrh tělovýchovný svaz Sokol), který v podobě, jak byl podán, nebyl naplněn (nepodepsali Orel, Junák a kopaná).

V roce 1946 pokračovala snaha vlády ČSR o sjednocení československé tělovýchovy, která byla v tomto roce federativním spojením 29 svazů (kromě DTJ a FPT, které vyžadovaly organické sloučení). Na konci roku 1946 majitel fojtství Josef Svoboda bez ohlášení zoral hřiště za fojtstvím. V roce 1947 se cvičení Sokola přesunulo do sálu U Mičaníků, kde se pak hlavně probíhal nácvik na XI. všesokolský slet.

V roce 1948 však z rozhodnutí tehdejší komunistické vlády došlo k násilnému sloučení tělovýchovných jednot v celém Československu.

V létě 1948 se konala XI. všesokolský slet na Strahově, kterého se účastnilo několik členů naší TJ Sokol. Veřejné cvičení Sokola bylo uspořádáno 1. 8. 1948.

Na počátku 50. let vyvstala otázka vhodného hřiště. Neustálé stěhování, nevhodnost pozemků pro sport urychlilo záměr vybudovat definitivní sportoviště v naší obci, na němž by se soustřeďovala sportovní činnost. Tato kapitola je svědectvím, jak se cílevědomou, usilovnou a obětavou prací členů tělovýchovné jednoty a fryčovických občanů realizoval sen našich dědů a otců z 30. let minulého století – mít vlastní sokolovnu, tělocvičnu a stadion.

Rok 1951 a počátek roku 1952 proběhl ve znamení neustálých jednání o přidělení pozemku na výstavbu stadionu, vyřizování žádostí a jiných náležitostí nutných k zahájení výstavby. Nakonec byl TJ Sokol přidělen pozemek na Fojtství a výstavba byla zařazena do svépomocné Akce T. Tím ovšem problémy neskončily. Od roku 1951 se výbor TJ Sokol začal scházet v nové dřevěné chatě v jihozápadním rohu budoucího stadionu. Práce byly zahájeny v listopadu 1952, kdy na úpravu pozemku nastoupily první skrejpry a buldozery. Pracovaly v těžkých podmínkách podzimního počasí. Byl to boj nejen s přírodou, ale i s technikou a mnohdy i s lidmi. V blátivém jílu se trhaly pásy buldozerů, déšť, sníh a později mráz znesnadňovaly práci i opravy a ubíjely na duchu obsluhy strojů. Tato kritická doba byla však překonána díky obrovskému elánu členů výboru a hlavně houževnatostí tehdejšího předsedy Miroslava Laníka a neúnavného hospodáře Karla Hlavatého. Na jaře 1953 již burácely mechanizační prostředky na stadioně ve dne v noci a přemísťovaly stovky kubíků zeminy. V dubnu 1953 se už stavba stala věcí nejen sportovců, ale i všech fryčovických občanů – zkrátka výstavbou stadionu žila celá obec.

 

Koncem roku 1953 byla dokončena hrací plocha kopané a začala stavba běžecké dráhy. Rovněž v roce 1954 byly na dokončovacích pracích odpracovány tisíce hodin. Dne 20. června 1954 nadešel slavnostní okamžik, kdy u příležitosti okresní spartakiády byl stadion předán sportovcům a celé veřejnosti k užívání.  Tak se uskutečnilo dílo, které bylo snem celých 42 let a až po uplynutí kritických válečných let se sen stal skutečností. Naše mladá generace by si měla vážit tohoto díla a možností, jež jim poskytuje, pečovat o ně, dále ho zvelebovat, aby mohlo sloužit i pro příští generace. Přes veliké úkoly při výstavbě stadionu nepřerušila jednota tělovýchovnou činnost.

V roce 1954 byl znovu ustaven oddíl kopané a stejně tak i oddíl české házené. Velmi dobře si vedl oddíl šachu. Největšího úspěchu v tomto roce dosáhli gymnasté, kteří se zúčastnili celostátní pohárové soutěže gymnastů ve Vizovicích. Družstvo dorostenců zde obsadilo druhé místo, dorostenky páté, tři ženy v krajském družstvu první místo a tři muži byli členy krajského družstva, které získalo druhé místo. Vyvrcholení činnosti jednoty v roce 1954 nastalo ve dnech 4.–5. září 1954, kdy byla na našem stadionu uskutečněna první krajská spartakiáda DSO Sokol. Za pomoci všech občanů byly dokončeny veškeré práce na jeho úpravě. Krajská spartakiáda byla prověrkou organizačních schopností jednoty a obětavostí občanů. Na stadioně vystoupilo na 1 200 cvičenců a přítomno bylo 5 000 diváků. Občané poskytli ochotně noclehy pro 1 000 cvičenců. Tato krajská spartakiáda byla hodnocena jako nejlepší v celé republice.

Koncem roku 1954 se začaly připravovat první Šibřinky, jež se staly pro další vývoj jednoty až do současnosti významnou akcí, na které se podílely a podílí všechny složky v rámci celé jednoty. Tato akce si zaslouží podrobnější popis a je jí věnována jedna z dalších částí historie TJ. 

Rok 1955 byl rokem I. celostátní spartakiády. Na její přípravě spartakiády se podíleli ve vyšších funkcích: Věra Vantuchová a Jaroslav Laník jako okresní náčelníci, Bohumír Laník jako krajský náčelník. Spartakiády v Praze se z naší jednoty zúčastnilo 21 cvičenců. V roce 1955 byly na stadionu vybudovány základy pro volejbalové stožáry a provedeny nátěry všech stánků. V tomto roce přijalo vedení jednoty další závažné rozhodnutí – zahájit výstavbu I. etapy sokolovny, v níž by byly kromě klubovny a jiných místností umístěny i šatny a umývárny. První etapa výstavby sokolovny byla zahájena v roce 1956 a do konce téhož roku byly vybudovány základy budovy.  V té době cvičení probíhalo v sále U Mičaníků, kde bývaly i členské schůze. Výborové schůze probíhaly v dřevěné chatě na novém stadionu. Ve dnech 1.–2. září 1956 se na stadionu konaly celostátní přebory v lehké atletice, při kterých bylo cca 120 osob ubytováno ve zdejších rodinách. V roce 1958 byl zrušen hostinec U Mičaníků a cvičení se tak přesunulo do hostince U Tvardků. A tak se od roku 1957 začal plnit další ze snů fryčovických sportovců. Stavba byla zařazena do svépomocné Akce Z. V průběhu výstavby vzniklo na jižní straně nově budované sokolovny kluziště. Za pomoci všeho členstva jednoty, MNV a složek Národní fronty (seskupení politických stran) byla stavba brzy dokončena a 9. května 1959 slavnostně otevřena. V tomto roce byly současně zahájeny přípravy na II. celostátní spartakiádu, která se konala v roce 1960. Této velkolepé tělovýchovné slavnosti té doby se z naší jednoty zúčastnilo 48 cvičenců.

Počátkem 60. let se v TJ Sokol začala objevovat nová sportovní odvětví a tím pádem vznikat i nové oddíly. V roce 1961 vznikl oddíl turistický (Ing. Vítězslav a Ladislav Šugárkovi, Bohumír Laník) a oddíl odbíjené  (MUDr. Stanislav Mičaník). Příležitostně se hrál v sokolovně stolní tenis (zatím neorganizovaně). V roce 1962 se nově vytvořil jezdecký oddíl (Heřman Kubala), a tak kromě tohoto oddílu působily v TJ Sokol oddíly kopané (Stanislav Dětský st.), české házené (Václav Polášek), turistiky (Bohumír Laník), šachový (František Strakoš), jezdecký (Jaromír Kublák ml.) a odbor základní a rekreační výchovy – ZRTV (náčelníci Josef Schindler a Věra Žídková). Sezonně se začal organizovat i hokej (Ing. Vítězslav Šugárek). V roce 1962 bylo provedeno vydláždění tanečního parketu před hudebním pavilonem na sokolském hřišti. První veřejné jezdecké závody se uskutečnily v roce 1963 na panských loukách (pole naproti bývalému koupališti). V roce 1964 se pro nedostatek hráčů rozpadl oddíl české házené. Konec roku 1964 byl ve znamení zahájení nácviku na III. celostátní spartakiádu. Spartakiádní nácvik dokončilo 12 dorostenců, 16 dorostenek,14 žen a 8 mužů. Všichni cvičili nejprve ve Staré Vsi nad Ondřejnicí (5. 6. 1965). Okrsková spartakiáda se pak uskutečnila 23. 5. 1965 v Brušperku a okresní ve Frýdku-Místku (5.–6. 6. 1965).  Velkolepého vyvrcholení II. celostátní spartakiády v Praze na Strahově (1.–4. 7. 1965) se zúčastnilo 21 našich členů (8 mužů a 13 žen). V roce 1966 je nově založen odbor české házené žen (Lib. Žabenská). Nově vzniklý oddíl se nedal odradit počátečními neúspěchy. Prvním trenérem družstva byl Václav Schindler. Na konci roku 1966 byl založen nový oddíl stolního tenisu (Zdeněk Honek). V roce 1966 TJ Sokol upravil cestu od brány k chatě, na výletišti byly zabetonovány železné trubky pro stoly a lávky a pozinkovanou střechu dostaly chata, hudební stánek i prodejní stánek. Počátkem roku 1967 se konala výroční členská schůze, od které bylo upraveno volební období jako dvouleté. V té době pracoval výbor v počtu 20 členů. V témže roce se obnovuje činnost oddílu české házené mužů (předseda Stanislav Matula a vedoucí Vlad. Cigánek). Na jaře 1967 z důvodu minimální členské základny končí oddíl české házené žen. Jezdecký oddíl je hospodářsky převeden pod JZD. V roce 1968 se zkracuje název oddílu české házené na oddíl házené. Současně se se změnou názvu přechází na změnu hrací formy tohoto sportu. Česká házená je nahrazena mezinárodní. V roce 1969 byla dokončena výstavba sociálního zařízení na stadionu.

Přes skutečnost, že byla v roce 1959 ukončena výstavba sokolovny, doléhal na celou jednotu v dalším období stále tíživěji nový problém, a to zajištění její nepřetržité činnosti po celý rok – hlavně v zimním období. Dosavadní cvičení v sále pohostinství U Tvardků bylo zajišťováno v nevyhovujícím prostředí a v zimních měsících nebyl možný rozvoj činnosti zejména sportovních odborů a oddílů. Rovněž tak škola, jež neměla v té době vlastní tělocvičnu, nemohla kvalitně zajišťovat osnovami předepsané cvičební hodiny. Tyto skutečnosti vedly tehdejší výbor jednoty k dalšímu závažnému rozhodnutí – v další etapě výstavby tělovýchovného areálu se postaví tělocvična! Následovala opět celá řada jednání s MNV , OV ČSTV a s ostatními složkami Národní fronty a proces hledání nejschůdnějších cest k zajištění tohoto náročného úkolu. Nakonec bylo nalezeno řešení ve stavbě montované ocelové haly, kterou zhotovila mostárna v Lískovci, a jejím obezdění. Opět nastala léta usilovné práce, většinou v brigádnickém duchu tehdejšího programu Akce Z. Výboru TJ a celé jednotě rychle ubíhala léta při realizaci výstavby a zajišťování sportovní činnosti. A tak začátek roku 1972 zastihl širokou  fryčovickou veřejnost v usilovné práci na dokončení tělocvičny. Tělocvična byla slavnostně otevřena 7. května 1972. Od roku 1973 se definitivně přestěhovaly do tělocvičny i šibřinky. Pro tento účel byla zhotovena konstrukce pódia, které se využívá pro šibřinky v pozměněné podobě i v současné době.

Před oddíly a odbory se otevřely nové možnosti k rozvoji činnosti po celý rok, protože tělocvična umožňuje i většinu míčových her. Rovněž tak ZDŠ bylo umožněno kvalitní zajišťování cvičebních hodin. Pro provoz tělocvičny byl stanoven přesný plán cvičebních hodin a tato zásada se dodržuje do současnosti. Dá se říci, že tělocvična od rána do pozdních večerních hodin žije sportovním duchem. Během přípravných prací a vlastní výstavby tělocvičny probíhaly další sportovní a kulturní akce, jež zajišťovaly všechny odbory a oddíly jednoty.

V roce 1974 začal nácvik na další spartakiádu. Jejího vyvrcholení se v roce 1975 v Praze účastnilo 50 cvičenců. V tomto roce dostala TJ Sokol jako jediná vesnická organizace tehdejšího Severomoravského kraje státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, propůjčené prezidentem republiky. V roce 1976 se k již existujícím oddílům (turistiky, házené, šachům, kopané a ZRTV) přidal nový oddíl – oddíl odbíjené.

Osmdesátá a devadesátá léta byla pro TJ Sokol obdobím udržování stávajících zařízení a budováním dalších doplňkových objektů v areálu stadionu. V roce 1979 došlo ke změně povrchu házenkářského hřiště ze škvárového na asfaltový. Současně se vhodně opravily přístupové cesty k hřišti asfaltovým povrchem. O rok později se provedla generální oprava osvětlení na stadionu a v roce 1981 se část areálu u házenkářského hřiště doplnil o novou chatu s rozhlasovou kabinou, klubovnou a kuchyňkou, běžecká dráha se vyasfaltovala a částečně se upravil interiér sokolovny.

Rok 1980 byl opět rokem celostátní spartakiády, do ní se aktivně zapojila i naše TJ. Vyvrcholení v Praze na celostátním vystoupení se zúčastnilo 67 cvičenců. V polovině 80. let se opět stalo cílem TJ vhodně doplňovat areál o potřebná zařízení, a tak došlo k vybudování tábornického koutku (1983), na stadioně byla postavena hospodářská hala (1984) a začala generální oprava volejbalových kurtů, kdy došlo k rozšíření těch stávajících a ke změně jejich orientace. V roce 1984 připravila naše TJ k příležitosti další spartakiády táborák jako ohňové poselství na Sovinci. Tím se zahájil nácvik a v Praze v roce 1985 se finále účastnilo 59 cvičenců. Současně s nácvikem probíhaly i další hospodářské úkoly – oprava vstupních dveří sokolovny, zazdění oken a nástřik omítky sokolovny. Ve druhé polovině 80. let začaly vrcholit problémy v oddíle házené. Na snižování hráčské základny se reagovalo hostováním hráčů z Kopřivnice, ale tento stav více prohloubil vzniklé problémy,  a tak se počátkem 90. let oddíl házené odhlásil ze všech soutěží, scházel se již jen rekreačně a členové oddílu se rozptýlili do jiných oddílů v rámci TJ Sokol.

Po listopadu 1989 byly nastartovány významné demokratické změny v naší společnosti a tím docházelo i k přeměně tělovýchovného hnutí. Naše TJ se počátkem roku 1990 přihlásila do nově vzniklého ČSTV a v tomto roce na valné hromadě si schválila nové stanovy, které byly schváleny MV ČR taktéž v témže roce. Na této valné hromadě byla poprvé a naposled zvolena varianta tajných voleb výboru TJ Sokol Fryčovice, později se konaly volby výboru vždy veřejně. V tomto období se vedení některých sportů v republikovém měřítku osamostatnilo   a změnilo i název (turistika v Klub českých turistů a ZRTV v Asociaci sportu pro všechny). Oddíly ASPV a KČT zůstaly pracovat v naší TJ nadále (i když jejich celorepublikové vedení stojí mimo ČSTV).

V roce 1990, roku voleb do obecního zastupitelstva, vytvořila naše TJ samostatnou kandidátku pod názvem Sdružení nezávislých kandidátů TJ Sokol Fryčovice a z ní se do nově zvoleného obecního zastupitelstva dostali dva členové – Milan Šmiřák a Ing. Milan Bedrunka. Do obecního zastupitelstva se kromě těchto dvou členů z nezávislé kandidátky dostali v rámci stranických kandidátek i další naši členové TJ Sokol jako Ing. Jiří Volný, Stanislav Matula a Ing. Jindřich Lanča. Tyto volby nastartovaly spolupráci obecního zastupitelstva a TJ Sokol Fryčovice, která se neustále vyvíjela ke spokojenosti nejen členů TJ Sokol, ale i ostatních občanů obce.  Rok 1990 byl opět rokem celostátní spartakiády. Na podzim roku 1989 se začalo s přípravou nácviku ohňovým poselstvím, které ale již nebylo tradičně na Sovinci, ale na hřišti (na Sovinci byla vybudována obora). Po listopadových událostech a po přeměně tělovýchovného hnutí došlo k upuštění od hromadných vystoupení a nácviky si vzala za své ČOS. V naší TJ se v nácvicích po dohodě mezi oddíly již nepokračovalo.

Počátkem 90. let se v hospodářské oblasti podařilo zajistit generální opravu oplocení areálu TJ Sokol a výstavbu přírodní tribuny u házenkářského hřiště. V letech 1989–1991 proběhla přeměna kotelny v sokolovně na plynovou. V roce 1992 byly položeny obrubníky a betonové žlaby a tím dokončeny nové kurty na volejbal. V témže roce byla restaurační část sokolovny pronajata firmě GALAS. V roce 1993 byli na návrh výboru TJ Sokol Fryčovice zvoleni dva členové TJ Sokol do vrcholného vedení okresního výkonného výboru ČSTV – Ing. Karel Strnadel a Dalibor Hrabec. V roce 1994 se areál rozšířil o dvě chatky u fotbalového hřiště a bylo započato s výstavbou osvětlení fotbalového hřiště pro večerní tréninky. V roce 1995 na základě výběrového řízení došlo ke změně pronajímatele restauračního zařízení sokolovny (firma Vít Lanča). V následujícím roce byla provedena generální oprava střechy tělocvičny a o rok později rekonstrukce sociálního zařízení v  tělocvičně. Souběžně s těmito pracemi probíhaly další drobnější práce na údržbě areálu TJ Sokol (nátěry laviček, oprava plotu apod.). V roce 1998 byl opraven hudební pavilon.

V roce 1999 se opět mění nájemce sokolovny, kdy na základě výběrového řízení byla vybrána Pavla Konvičková, která restaurační provoz úspěšně řídí do současnosti. V roce 2000 došlo ke generální opravě plynové kotelny, kdy byl starý dosluhující kotel nahrazen třemi menšími. Zároveň byly vyměněny i ohřívače teplé vody a souběžně s touto akcí se dělaly terénní úpravy před sokolovnou (zámková dlažba) a rekonstrukce sociálního zařízení v sokolovně. V následujícím roce se provádí oprava kanalizačního sběrače vedle sokolovny a na základě zlepšení podmínek provozování restauračního zařízení se provádí výstavba klimatizace v sále sokolovny a v kuchyni.  Na podzim se zahájením sezony se uvažuje na základě zlepšení podmínek o zakoupení mycího stroje do tělocvičny, to se stává skutečností v zimě roku 2001.

Rok 2002, rok oslav 90. let založení TJ Sokol a 30 let od zahájení provozu tělocvičny je spojen s výstavbou nového kurtu s umělým hracím povrchem vedle házenkářského hřiště, jež se podařilo realizovat za výrazné podpory vedení obce. V roce 2004 se podařila rekonstrukce nepotřebných sklepních prostor na novou šatnu oddílu odbíjené. V témže roce se za přispění starosty obce Ing. Jiřího Volného, projektanta Ing. Ivana Bedrunky a poslance Parlamentu ČR Petra Rafaje podařilo realizovat rekonstrukci tělocvičny a sokolovny. Od července do října 2004 se realizovala největší rekonstrukce v dějinách sokolovny a tělocvičny TJ. Byla vyměněna okna v tělocvičně a v sokolovně, provedlo se zateplení tělocvičny a oprava střechy a fasády sokolovny. V roce 2005 proběhla v rámci rekonstrukce ještě výměna podlahy v tělocvičně, kde již nevyhovující parketovou podlahu nahradila nová palubovka. V roce 2006 se podařilo položit chodník u záchodů na stadionu TJ. V roce 2007 bylo opraveno oplocení areálu TJ a podařilo se zlepšit zavlažování fotbalového hřiště zabudováním vysloužilé cisterny za antukovými kurty. V roce 2008 byl založen oddíl badmintonu. V témže roce dochází také k přestavbě interiéru tzv. pulkárny, k rekonstrukci osvětlení v tělocvičně a nalajnování nových hřišť na badminton v tělocvičně. Poslední akce byla impulzem pro založení nového oddílu – oddílu badmintonu. V roce 2009 byly vyměněny dveře a elektroinstalace v šatnách v sokolovně. Na podzim roku 2009 začala výstavba automatického zavlažování fotbalového hřiště a výstavba nového vstupu do tělocvičny, který je umístěn ve vstupním koridoru mezi tělocvičnou a sokolovnou. Výstavba vstupu skončila na jaře následujícího roku.  V červnu 2010 oddíl kopané zajistil důstojné oslavy 75. let od založení oddílu kopané ve Fryčovicích. Od dubna 2010 došlo ke změně názvu oddílu ASPV na oddíl rekreačních sportů. Tento stav nastal po situaci, kdy oddíl ASPV odváděl příspěvky vyšším orgánům a zpět se dotace nedostávaly. Od tohoto data tak působí tento oddíl pod novým názvem a je plně začleněn do TJ Sokol Fryčovice.

V roce 2011 se stále více začaly projevovat problémy SAZKA a.s. a tím pádem s financováním sportu v republice. Naše TJ se nepouštěla do větších investičních akcí a největší náklady tvořily náklady na energie a údržbu provozu. Na podzim se situace s financováním ještě více vyostřila, ale díky pomoci Obecního úřadu ve Fryčovicích, který schválil dar na pokrytí nákladů na provoz, se tuto situaci podařilo zvládnout. Oddíl kopané na podzim oprášil starý projekt kryté tribuny na fotbalovém hřišti a díky sponzorským darům a svépomocí začal budovat základy budoucí kryté tribuny. Hned po zimě se v brigádnické činnosti na stavbě pokračovalo, aby se stihlo zabetonování základů do prvního jarního kola. I v roce 2012 pokračovalo postupné budování krytých tribun u fotbalového hřiště. Ve vedení soutěží řízené fotbalovým svazem došlo k reorganizaci soutěží v mládežnických kategoriích. Žáci fotbalového oddílu tak začali hrát krajskou soutěž. Od roku 2012 je v TJ zřízena společná funkce hospodáře a správce TJ, do níž byl zvolen Miroslav Nevlud, který si na pomoc vzal Ivoše Stuchlíka. V létě roku 2012 TJ Sokol Fryčovice důstojně připravila oslavy 100 let trvání TJ Sokol. Bohatý program byl zajištěn od ranních hodin turnajem mládežnických družstev v kopané, V poledne proběhla slavnostní schůze, na kterou byli přizvání kromě současných členů výboru, trenérů a cvičitelů také dlouholetí členové TJ. Na schůzi byli zasloužilí členové TJ Sokol odměněni pamětní knihou, jež vznikla k tomuto významnému výročí. Odpolední program pokračoval na hřišti dalším turnajem v kopané v kategorii starých gard. Odpolední program pokračoval na asfaltovém hřišti vystoupením MŠ a ZŠ, cvičenců TJ Sokol a nakonec byl důstojně zakončen večerní hudební produkcí.

V roce 2013 vyvrcholily problémy SAZKA a.s., která přestala podporovat sportovní svazy a přešla do soukromých rukou. Nebýt finančního daru Obecního úřadu Fryčovice, kterým se podařilo pokrýt náklady na provoz, údržbu a energie, nemohla naše TJ nadále zabezpečovat sportovní činnost oddílů. Hospodářská činnost jednoty se omezila pouze na nejnutnější údržbu. Další výstavba tribun byla závislá na sponzorských darech a na brigádnické činnosti dobrovolníků z řad členů a příznivců oddílu kopané. V té době se podařilo postavit hrubou konstrukci tribun. Díky státní dotaci na úpravu zeleně v obci se podařilo postupně revitalizovat stromový park v areálu TJ. Na podzim začalo postupně vznikat z nevyužité plochy u vstupu na stadion místo pro tréninky oddílu kopané. Ke konci roku 2013 došlo ke změně názvu vrcholného orgánu svazu z ČSTV na ČUS (Česká unie sportu).

V roce 2014 došlo po sestupu z krajské soutěže k rozpadu oddílu šachu. Na valné hromadě byla oficiálně  ukončena jeho činnost. I přes těžkosti byly dokončeny nové tribuny na fotbalovém hřišti finálním oplechováním a položením betonové dlažby. Pomalu dosluhovalo drátěné oplocení kolem areálu TJ, a tak bylo ozhodnuto nejhorší úseky postupně opravovat podle finanční situace TJ. Konečně přišel čas i na menší akce, ale celkem velkého významu – podařilo se položit dlažbu od koridoru ke schodkům na fotbalové hřiště, a tak i tento prostor už nenabízí bláto a velkou louži, ale kulturní chodník, jenž je důstojný krásnému areálu. V sokolovně byl po letech vyměněn nájemce restauračního zařízení. Po Pavle Konvičkové přebral jako nájemce provoz restaurace Sokolka Ing. Jiří Vrtný. Současně se změnou nájemce došlo i k rozhodnutí, že restaurační zařízení bude pronajato bez kuchyně, ve které již starší vybavení pomalu přestává jít s dobou a v rámci nové nájemní smlouvy konečně došlo k oddělení měření spotřeby teplé a studené vody pro restauraci a zbytek tělovýchovného areálu. V kotelně začala rekonstrukce regulace plynové kotelny, jež je dokončena v následujícím roce.

V následujícím roce 2015 se TJ Sokol rozhodl pro generální opravu výletiště. Z tohoto důvodu byly zrušeny letité lavičky a postupně byly nahrazeny novými lavičkovými sety, které jsou navíc přenosné, a tudíž po sezoně se mohou schovat před nepříznivým počasím. Současně u nich vzniká velká variabilita sestavování na jiných místech areálu podle situace. S dokončením nového centra došlo také k renovaci oplocení u obecní cesty a volejbalový antukový kurt obehnal nový plot. V rámci dotace EU na veřejnou zeleň byly nahrazeny staré stromy novými. I další objekty jako veřejné záchody a sklep za prodejním stánkem na výletišti dostaly nové střechy. Nakonec bylo rozhodnuto skoncovat s prašným povrchem kolem nových laviček položením asfaltového recyklátu. Všechny tyto akce byly směřovány tak, aby oslavy 80. výročí založení fotbalu ve Fryčovicích, které padly na rok 2015, proběhly v kulturním prostředí.

Postupem času se začala zlepšovat i situace v dotacích od ČUS, a tak se dařilo lépe zvládat opravy zařízení v majetku TJ Sokol, v budoucnu tak mohou následovat další investiční akce. V roce 2016 se podařilo zrealizovat zřízení nové koupelny pro rozhodčí a ženy za šatnou volejbalu. V souběhu s výstavbou obecní kanalizace se na ni během roku napojily i objekty TJ Sokol ve dvou oddělených větvích. Spodní chata se konečně dočkala dalších nejnutnějších oprav střechy a okapů. 

V roce 2017 dosáhla k 31. 12. TJ Sokol Fryčovice 329 členů. Hlavní hospodářskou akcí, které TJ Sokol provedl, byla rekonstrukce kuchyně v sokolovně, která od srpnové pouti umožnila nastartovat vaření v restauraci. Z ostatních akcí, které proběhly v loňském roce, byla oprava elektroinstalace ve spodní chatě na stadiónu nebo dokončení instalace žaluzií v tělocvičně.

V roce 2018 došlo ke změně nájemce restauračního zařízení. Místo Pavly Konvičkové byla uzavřena nová smlouva s panem Jiřím Vrtným. Z hospodářských nebo investičních akcí, které se uskutečnily v roce 2018, byly: oprava topných těles v tělocvičně, rekonstrukce vstupu do sokolovny, výměna dveří v sokolovně, doplnění vybavení kuchyně o konvektomat, oprava terasy u sokolovny.

Rok 2019 byl ve znamení počátku oprav v budově sokolovny, kdy došlo k celkové rekonstrukci chodby v sokolovně. Vedle sokolovny byl zrušen nevzhledný hangár a na jeho místě byl za podpory obce vzhledný kontejner, který slouží k uložení techniky a hned vedle něho bylo vybudováno nové workoutové hřiště. Terasa se doplnila o nové osvětlení a doplnila se o fólii, která teď bude bránit větrnému počasí a chladu. Největší investicí pak byla celková rekonstrukce plynové kotelny. V chatě na hřišti došlo k výměně oken a vnitřní interiér byl opraven a doplněn o vhodný nábytek. Vedle sokolovny vznikl nově beach volejbalový kurt.

Rok 2020 se zapíše do dějin jako rok korona virový, plný omezení a zákazů. Jako takový podstatně ovlivnil i činnost oddílů jednoty jak po sportovní, tak po společenské stránce, které byly nuceně omezena. Jediným kladem daného období bylo, že uzavřením provozu sokolovny došlo k celkové rekonstrukci sálu v sokolovně a na hřišti vedle chaty se podařilo za pomocí obce postavit novou pergolu.

Rok 2021 byl stejně jako předešlý rok 2020 postižen různými vládními nařízeními a nouzovými stavy. Také došlo k posunutí termínu valné hromady, která měla hodnotit činnost za rok 2020 na říjen 2021. Od počátku roku se výbor z důvodů pokračování nouzového stavu nemohl scházet, ale veškerou nutnou administrativu vyřizoval online. Až s ukončením nouzového stavu 6. dubna 2021 došlo k pozvolnému rozvolnění vládních nařízení, a tak od května se začal výbor scházet ve svých pravidelných čtrnáctidenních cyklech. Po prázdninách se zdálo, že je korona virus na ústupu, ale skutečnost byla zase jiná. Další vlna COVID-19 nastoupila zase v říjnu, a tak všichni byli rádi, že se podzimní soutěže stačily odehrát. V listopadu zase vláda vyhlásila nouzový stav, ale ten už neměl parametry nouzového stavu z roku 2020. Sportování ve vnitřních prostorách bylo částečně omezeno podmínkou očkování nebo proděláním choroby COVID-19. Naštěstí nouzový stav skončil 25. prosince 2021 a konání valných hromad je jen částečně omezeno. Proto také jsme se vrátili k zažitému lednovému termínu hodnotící valné hromady TJ. Naštěstí počátkem března se začaly tyto kovidové opatření postupně rušit, a tak se pomalu rozvíjela i činnost jednotlivých oddílu a tréninky nebo cvičení se začaly opět rozvíjet. Takovým pomyslným startem po skončení kovidového období se stal v březnu 2022 fotbalový ples. Z hospodářských ůkolů, které mohly probíhat v roce 2021 byla dlouho odkládaná rekonstrukce šaten v sokolovně. Napomohla k tomuto nepřímo živelná pohroma ve formě vytopení suterénu sokolovny spodní a povrchovou vodou po silné průtrži mračen spojenou s ucpáním dešťové kanalizace u terasy a také havárie přítoku vody na služebním WC v sokolovně. Tady se vůbec neosvědčilo obložení stěn, které v tomto případě bránilo vysoušení zavlhlých stěn. Od září loňského roku průběžně probíhá rekonstrukce šaten. Při rekonstrukci došlo ke změně šatny A družstva oddílu kopané, které se přesunuje do nových a větších prostor. Do nových opravených šaten byla již zabudována nová klimatizace. Postupně došlo k sanaci staré podlahy v bývalé šatně A družstva. V nové opravené šatně a skladu byly vyměněny dveře a došlo  i k výměně oken. Během roku 2022 došlo k dokončení této rekonstrukce. Ve spodní chatě se dokončilo položení dlažby v dalších dvou místnostech. Od 1. 11. 2022 došlo ke změně pronajímatele restauračního zařízení a kuchyně, kdy pana Jiřího Vrtného vystřídala společnost Slaná cukrárna s.r.o.

Rok 2023 již začal naplno bez omezení a po dvouleté pauze se uskutečnily 63. Šibřinky. Na lednové valné hromadě v lednu 2023 došlo k založení nového oddílu florbalu.  Kovid už neomezoval žádnou činnost, a tak další činnost TJ Sokol již probíhal podle již zavedených kolejí. Chodba mezi tělocvičnou a sokolovnou byla osazena novým LED osvětlením a nově vymalována. Proběhla i výměna osvětlení v místnosti „Pulkarny“. Ve spodní chatě došlo k položení dlažby v posledních dvou místnostech. Tenisový kurt s umělou hmotou se vyčistil novou technologií čištění a opět může sloužit svému účelu. V období let 2022 a 2023 dochází k postupné obměně tělocvičného nářadí a pořízení nových moderních cvičebních pomůcek. Od 21. 12. 2023 slouží jednotě nové webové stránky.

            Soudě podle výčtu akcí z posledních let je patrné, že velké úsilí vydala TJ na opravy a na zvelebení svého areálu. To si vyžádalo nemalé finanční nároky. V současnosti se v hospodaření jednoty obracejí nemalé částky a je na výboru TJ Sokol průběžně zajistit podmínky pro další provoz všech zařízení v majetku a v nájmu TJ Sokol. Samozřejmě že kromě dotací z ČUS, z Ministerstva školství a tělovýchovy ČR nebo z Národní sportovní agentury a příspěvků sponzorů si částečně hradí TJ i oddíly náklady ze své vlastní činnosti. TJ Sokol Fryčovice má k 27. 1. 2023 následující oddíly: rekreačních sportů (bývalý oddíl ASPV, dříve ZRTV), kopané, odbíjené, klubu turistů, badmintonu a florbalu.       

 

Historické přehledy

Přehled předsedů TJ

Období	Jméno	Počet let
1912 - 1915	Popek Karel	4
1916 – 1923	Kublák Vojtěch	8
1924	Mičaník Antonín	1
1925 – 1928	Ulčák František	4
1929 – 1934	Kubala Herman	6
1935	Lanča Josef	1
1936 - 1941	Ing. Lanča Adolf	6
1945 - 1947	Štefek František	3
1948 - 1953	Brož Jindřich	6
1954 - 1962	Laník Miroslav	8
1963 - 1964	Laník Bohumír	2
1965 - 1977	Onderek Ladislav	13
1978 - 1985	Ing. Bedrunka Milan	8
1986 - 1998	Šmiřák Milan st.	12
1999 - 2012	Ing. Bedrunka Ivan	14
2013 - 2020	Šmiřák Milan ml.	2
2021 - 2023	Ing. Vratislav Konečný	3

Nejdéle sloužící: 1. Ladislav Onderek a Ing. Ivan Bedrunka 13 let, 3. Šmiřák Milan st. 12 let

Přehled jednatelů TJ

Období	Jméno	Počet let
1912 - 1915	Dvorský Joža	4
1916 - 1923	Bujnošek Josef	8
1924 - 1925	Kvapík Josef	2
1926	Hájková M. a Janek B.	1
1927 - 1928	Brož Jindřich	2
1929	Partyka J. a Hrnčárek A.	1
1930	Partyka J.	1
1931	Ing. Lanča Antonín	1
1932	Brož Jindřich	1
1933	Gřes Ondřej	1
1934	Kubala Vítezslav	1
1935	Schindler František	1
1936	Gřes Ondřej	1
1937	Lanča Josef	1
1938 - 1939	Gryc Josef	2
1940 - 1941	Blažej Josef	2
1945 - 1946	Schindler Otakar	2
1947	Laník Miroslav	1
1948 - 1949	Laník František	2
1950 - 1962	Laník Bohumír	13
1963 - 1964	Ing. Richter Antonín	2
1965 - 1982	Laník Bohumír	18
1983 - 1985	Ing. Strnadel Karel	3
1986 - 1989	Ing. Bedrunka Milan	5
1990 - 2023	Ing. Konečný Vratislav	33

Nejdéle sloužící: 1. Ing. Vratislav Konečný 33 let, 2. Bohumír Laník 31 let a 3. Josef Bujnošek 8 let

Přehled pokladníků TJ

Období	Jméno	Počet let
1912 - 1914	Halfar Vojtěch	3
1915 - 1917	Rymel Vilém	3
1918 - 1919	Šajtar Josef	2
1920 - 1922	Partyka Stanislav	3
1923	Kubláková Josefína	1
1924 - 1940	Bujnošek František	17
1941 - 1947	Lanča Josef	7
1948 - 1949	Hajný Vladimír	2
1950 - 1951	Lanča Josef	2
1952 - 1954	Huťka Otakar	3
1955 - 1956	Žabenský Otakar	2
1957	Dotisk František	1
1958 -1972	Merta Miroslav	15
1973 - 1992	Schindlerová Zdeňka	20
1993 - 2017	Nevludová Jana	24
2018 - 2021	Ing. Vratislav Konečný	4
2022	Ing. Petr Vanduch	1

Nejdéle sloužící: 1. Nevludová Jana 24 let, 2. Schindlerová Zdeňka 20 let, 3. Bujnošek František 17 let

Přehled hospodářů TJ

Období	Jméno	Počet let
1914	Nevlud Josef	1
1915 - 1918	Bujnošek František	4
1919 - 1920	Kubík Václav	2
1921	Kubala Herman	1
1922	Šugar Ladislav	1
1923	Kubala Vítězslava	1
1924 - 1930	Konečný Eduard	7
1931 - 1932	Vantuch Vladimír	2
1933 - 1934	Laník František	2
1935 - 1936	Pokluda Alois	2
1937 - 1939	Vrtný Jaroslav	3
1940 - 1941	Laník František	2
1945 - 1946	Laník František	2
1947 - 1949	Schindler František	3
1950 - 1957	Hlavatý Karel	6
1958 - 1962	Lanča Jindřich	5
1963 - 1964	Laník František	2
1965 - 1969	Lanča Jindřich	5
1970 - 1972	Laník František	3
1973 - 1977	Schindler Josef	5
1978 - 1980	Nedorost Zdeněk	3
1981 - 2000	Laník Jaromír	19
2001 - 2012	Mikala Josef	12
2013 - 2016	Nevlud Miroslav	4
2017	Drahomír Galásek	1
2018 – 2023	Zbyněk Tučný	6

Nejdéle sloužící: 1. Jaromír Laník 19 let, 2. Josef Mikala 12 let 3. František Laník 11 let

Přehled náčelníků TJ

Období	Jméno	Počet let
1912 - 1913	Seibert Vincenc	2
1914 - 1915	Olšovský František	2
1916	Rymel Vilém	1
1917 - 1922	Bujnošek František	6
1923 - 1924	Kubala Herman	2
1925 - 1926	Juřena Vojtěch	2
1927	Kubala Herman	1
1928 - 1929	Pokluda Alois	2
1930	Kublák Jaromír	1
1931 - 1932	Partyka Jan	2
1933 - 1934	Kublák Jaromír	2
1935	Novák Ludvík	1
1936 - 1940	Kublák Jaromír	5
1941	Novák Ludvík	1
1945	Laník Bohumír	1
1946	Ulčák Vlastimil	1
1947 - 1948	Kublák Václav	2
1949	Onderek Ladislav	1
1950 - 1951	Schindler Otakar	2
1952 - 1956	Laník Jaroslav	5
1957 - 1958	Schindler Josef	2
1959	Dvorský Ludvík	1
1960 - 1962	Laník Jaroslav	3
1963 - 1966	Schindler Josef	4
1967 - 1982	Šmiřák Milan st.	16
1983 - 2006	Šmiřák Milan ml.	24

Nejdéle sloužící: 1. Milan Šmiřák ml. 24 let, 2. Milan Šmiřák st. 16 let, 3. Jaromír Kublák, Jaroslav Laník 8 let

Stav členské základny TJ

Rok	Počet členů
1912	33
1920	64
1930	130
1940	190
1960	380
1970	283
1980	523
1985	435
1989	448
1991	363
1994	351
1995	419
1996	430
1997	397
1998	406
1999	455
2000	461
2001	474
2002	511
2003	494
2004	515
2005	500
2006	468
2007	480
2008	462
2009	427
2010	408
2011	408
2012	394
2013	353
2014	314
2015	314
2016	348
2017	334
2018	329
2019	325
2020	297
2021	308
2022	344
2023	371